Nepálský mad honey je měřítkem, podle kterého se posuzuje zbytek této kategorie. Pochází z nejvyšších útesů v Himalájích, od největší včely na světě a ze sklizně, která nikdy nebyla mechanizována ani pěstována v jakékoli formě.
Právě díky této kombinaci dominuje Nepál diskuzím o mad honey. Následuje popis toho, odkud med pochází, co laboratorní testy měří a jak si stojí v porovnání s dalšími původními druhy, o kterých stojí za to vědět.
Místo Nepálu v Mad Honey
Mad honey se na trh dostává ze dvou regionů: z himálajského pásu přes Nepál a z tureckého pobřeží Černého moře. Rostliny obsahující grayanotoxin rostou v širším rozsahu, včetně dalších částí Himálaje a některých oblastí Severní Ameriky, ale nikde jinde se z nich med nevyrábí v komerčním měřítku.
Nepál se nicméně stal referenčním bodem, a to spíše kvůli způsobu sklizně než kvůli medu samotnému. Turecký „deli bal“ vyrábějí včelaři s chovanými úly na horských loukách. Nepálský mad honey se získává z divokých kolonií na svislých skalních stěnách lovci, kteří sestupují po ručně vyrobených provazových žebřících – jedná se o postup, který byl opakovaně natočen, zdokumentován a popsán a který žádný jiný med na světě nevyžaduje.
Nepálská sklizeň je z těchto dvou vzácnější, náročnější a nebezpečnější, a med z ní pocházející je tím, který většina kupujících míní, když hovoří o mad honey“.
V čem se himálajský med liší
Himalájský med se od mad honey produkovaného kdekoli jinde liší třemi věcmi: nadmořskou výškou, včelou, která ho vyrábí, a rostlinami, které tam rostou. Nadmořská výška je na prvním místě, protože určuje ty další dvě, jelikož pouze jeden druh včel sbírá nektar v takových výškách a pouze v těchto nadmořských výškách rododendrony vytlačují většinu ostatních kvetoucích rostlin.
Kolonie, které produkují nepálský mad honey, se nacházejí v nadmořské výšce zhruba mezi 2 500 a 3 500 metry, přičemž včely sbírají nektar ještě výše, až do výšky kolem 4 100 metrů. V těchto nadmořských výškách se rostlinná společenstva výrazně zužují a rododendrony tvoří mnohem větší podíl toho, co je k dispozici sbírající kolónii, než by tomu bylo v nižších polohách.
Záleží právě na této koncentraci. Grayanotoxiny se do medu dostanou pouze tehdy, když včely intenzivně, nikoli jen náhodně, sbírají nektar z rododendronů obsahujících grayanotoxiny, a na vysokých himálajských svazích na jaře není k dispozici téměř nic jiného. Stejný druh rostoucí ve smíšeném nížinném lese, kde soutěží se všemi ostatními kvetoucími rostlinami, produkuje med, který obsahuje pouze stopové množství těchto sloučenin.
Situaci ještě zkomplikuje izolace. Nejedná se o úly umístěné poblíž plodin a poté přemístěné, ale o trvalé divoké kolonie v terénu, který není přístupný po silnici, což znamená, že med odráží vše, co během daného jara vyrostlo v dosahu letu od konkrétního útesu. Podrobnější popis toho, co je mad honey a proč se jeho složení liší, vysvětluje chemické souvislosti, které za tím stojí.
Včely, které vyrábějí nepálský Mad Honey
Včelou, která stojí za nepálským mad honey, je Apis laboriosa, himálajská obří včela, což je jiný druh než ten, který stojí za tureckým medem, a právě to je důvodem, proč nelze nepálskou sklizeň industrializovat.
Apis laboriosa je největší včela na světě. Dělnice dosahují délky přibližně 2,8 až 3 centimetry, což je téměř dvojnásobek délky evropské včely medonosné, která produkuje téměř veškerý komerční med, včetně medu „deli bal“. Staví jediné obrovské plásty pod širým nebem, pod převisy na útesu orientovaném na jih nebo jihozápad, kde skála udržuje teplo a chrání kolonii před větrem.
Rozhodujícím faktem je, že se nedá chovat. Každý pokus o přesun těchto kolonií do konvenčních úlů selhal, protože tento druh se nevyvinul k hnízdění v uzavřených prostorech a opouští jakoukoli stavbu, do které je umístěn. Neexistuje žádná verze nepálského mad honey, která by pocházela z obhospodařované včelnice, a nikdy neexistovala. Každá sklenice pochází z divoké kolonie, která si sama vybrala svůj útes.
Je třeba uvést jedno upřesnění, protože v této věci panuje značná zmatenost. Grayanotoxiny nevytváří včela. Vytvářejí je květiny. Včela pouze určuje, odkud med vůbec může pocházet – protože pouze tento druh včel pracuje v těchto nadmořských výškách – a kolik to stojí, protože k dosažení těchto plástů je zapotřebí lidí, nikoli vybavení.
Himalájské rododendrony
V Nepálu roste kolem třiceti druhů rododendronů a Rhododendron arboreum je ten, který je s mad honey spojován nejvíce. Jedná se o národní květinu, která roste spíše jako strom než jako keř v širokém výškovém rozmezí a během jarních měsíců kvete v plné kráse.
Nepálský med je málokdy produktem pouze jednoho druhu. Studie pylu nepálského mad honey důsledně ukazují, že vzorky jsou smíšené, s převahou pylu rododendronů v mnoha případech, ale málokdy výlučně. Himalájské kolonie sbírají nektar v širokém rozmezí nadmořských výšek a rostlinných společenstev, a to, co se dostane do plástu, odráží vše, co zrovna v daném dosahu kvetlo.
Tato variabilita je spíše charakteristickým rysem divokého produktu než jeho vadou. Med, u kterého by se každý rok zaznamenával přesně jeden druh, by popisoval řízenou plodinu, nikoli hory, a proto se dvě nepálské sklizně z sousedních údolí mohou znatelně lišit barvou, chutí a obsahem grayanotoxinu.
Jak se Mad Honey “ sklízí v Nepálu
Mad honey se sbírá ručně z divokých kolonií na útesu, maximálně dvakrát ročně, týmy pracujícími na lanových žebřících. Hlavní sběr připadá na duben a květen, kdy rododendrony plně kvetou. Někdy následuje druhá, menší sklizeň v říjnu a listopadu, kdy již rododendrony odkvetly a včelstva sbírají nektar z širšího spektra květů.
Metoda se téměř nezměnila. Na jednom útesu pracuje tým deseti až patnácti lidí, někteří ovládají lana shora, jeden nebo dva sestupují po ručně tkaném žebříku přímo k plástům a ostatní dole sbírají části do košů. K vyhnání včel z plástů se používá kouř, který v mnoha komunitách má také obřadní význam a je obětován před začátkem sklizně. Hnízda se nacházejí dvacet pět metrů nebo více nad dnem údolí a práce se provádí bez postrojů či moderního horolezeckého vybavení.
Nic z toho není škálovatelné. Počet přístupných útesů je omezený, období kvetení je krátké a počet lidí, kteří jsou ochotni a schopni tuto práci vykonávat, klesá, protože mladší generace se stěhují do měst. Úplný popis toho, jak se med dostane do sklenice, podrobněji vysvětluje tuto tradici a objasňuje cenu hotového produktu přesvědčivěji než jakýkoli jiný jednotlivý faktor.
Nepálský vs. turecký Mad Honey“
Nepálský a turecký mad honey se liší druhem včel, způsobem sběru, druhem rododendronů i chutí, přičemž tyto rozdíly sahají hlouběji než jen k samotné chuti.
| Nepálština | Turečtina | |
|---|---|---|
| Včela | Apis laboriosa, divoký | Apis mellifera, chované včelstvo |
| Sklizeň | Kolonie na útesu, přístup po provazovém žebříku | Horské louky, od včelařů |
| Rododendrony | R. arboreum a místní druhy | R. ponticum a R. luteum |
| Barva a chuť | Tmavý, zemitý, hořký | Lehčí, jemnější, mírnější |
| Typický obsah grayanotoxinu | Obecně vyšší | Obecně nižší |
| Nejvhodnější pro | Nejúplnější charakter | První sklenice |
Turecký „deli bal“ pochází z pohoří Kaçkar a širšího regionu Černého moře, kde Rhododendron ponticum a Rhododendron luteum rostou v hustých porostech na zalesněných svazích. Včelaři přesouvají své úly s včelami druhu Apis mellifera během období květu na vysoké louky; jedná se spíše o malorozsahové pastorační včelařství než o sběr medu. Výsledný med má typicky světlejší barvu, je jemnější a méně hořký.
Nepálský med je z těchto dvou tmavší, zemitější a hořčejší, s výraznější chutí. Turecký med je světlejší a jemnější a představuje vhodnou volbu pro první nákup pro každého, kdo dává přednost mírnější chuti.
Ani jedno z nich není pevně dané množství, a to je bod, který většina srovnání opomíjí. Obojí se liší podle ročního období, nadmořské výšky a podmínek kvetení. Původ určuje očekávání ohledně charakteru; laboratorní zpráva o dané šarži ukazuje skutečný obsah grayanotoxinu.
Co ukazují laboratorní zprávy
Laboratorní testy měří obsah grayanotoxinu jako hodnoty GTX I a GTX III a právě tato čísla jsou jediným objektivním údajem o tom, co se ve sklenici nachází.
Odhalují také rozdíl mezi dobrým a špatným původem surovin. Studie šedesáti vzorků prodávaných jako nepálský mad honey zjistila měřitelný obsah grayanotoxinu pouze u třiatřiceti z nich, což nic neříká o Nepálu, ale hodně vypovídá o tom, kolik medu nese tento název, aniž by si ho zasloužil. Nepál také přitahuje největší množství napodobenin, a to z jednoduchého důvodu: je to název, který kupující hledají.
Proto je zpráva stejně důležitá jako původ. Testovaná nepálská sklenice obsahuje zveřejněný obsah grayanotoxinu. Netestovaná sklenice je pouze název na etiketě a rozdíl mezi nimi nelze vidět, ochutnat ani odvodit z ceny.
Kde koupit nepálský Mad Honey
Nepálský mad honey prodávají spíše specializovaní dovozci než obchody, což znamená, že při výběru je důležitější prodejce než region uvedený na etiketě. Čtyři věci odlišují důvěryhodný zdroj od ostatních:
-
Uveďte konkrétní oblast sběru namísto země
-
Laboratorní výsledky zveřejněné pro konkrétní šarži, která je skutečně v prodeji
- Jasně stanovená maximální částka
-
Společnost s kontaktními údaji a jasnými podmínkami pro vrácení zboží
Real Mad Honey získává nepálský med sbíraný v přírodě ve výškách nad 3 500 metrů prostřednictvím zavedených himálajských komunit zabývajících se sběrem medu a turecký med z oblasti Černého moře. Každá šarže je před prodejem analyzována společností Eurofins na přítomnost GTX I a GTX III, přičemž zpráva o dané šarži je zveřejněna u regálu s daným výrobkem a šarže, které nesplňují přijaté normy, jsou odmítnuty, nikoli smíchány s jinými nebo zlevněny.
Sklenice mají obsah od 50 g do 500 g, objednávky se odesílají z území EU bez celních poplatků a na neotevřené vrácené zboží se vztahuje 60denní záruka. Každá sklizeň si zachovává svůj vlastní charakter, místo aby byla prezentována jako identická s tou předchozí, což je jediný poctivý způsob, jak prodávat divoký sezónní produkt.
Závěr: Výběr nepálského Mad Honey
Vše, co dává nepálskému mad honey jeho výjimečnost, je spíše otázkou geografie a biologie než marketingového positioning. Pochází od jediného druhu včel, které v těchto nadmořských výškách pracují, z rododendronů rostoucích tam, kde s nimi téměř nic nesoutěží, a ze sklizně, kterou nelze rozšířit, pěstovat ani uspěchat. Nic z toho není marketing.
Co však není zaručeno, je konkrétní číslo. Obsah grayanotoxinu se liší mezi jednotlivými údolími, ročními obdobími i jednotlivými sklizněmi, a proto je zpráva o šarži důležitější než název na etiketě.
To ponechává rozhodnutí na rozumné úrovni. Původ určuje charakter – nepálský med je tmavší a zemitější, zatímco turecký med je světlejší a jemnější – a zpráva o šarži potvrzuje, co se ve sklenici skutečně nachází. Rozhodující jsou čísla.
